Adventní čas…

Než  rozsvítíme první svíčku na adventním věnci, zkusme si připomenout jeho pravou symboliku. Dnešní podoba adventních věnců se začala utvářet ve středověku, kdy je křesťané začali používat jako součást své duchovní přípravy na Vánoce.  Tradice zapalování jednotlivých svící na adventním věnci vznikla ale o mnoho let později, až v 19. století konkrétně v hamburské škole Rauhes Haus, založené protestantským pastorem Johanem Hinrichem Wichernem, kde se děti v období adventu neustále učitelů ptaly, kdy už budou Vánoce. A tak v roce 1839 J. H. Wichern postavil velký dřevěný kruh a položil na něj 19 malých červených a 4 velké bílé svíčky. Malou svíčku zapálil postupně každý všední den v čase adventu. V neděli pak rozsvítil velkou bílou svíčku. Jelikož svíčky nebyly vůbec levné, postupně lidé začali přecházet na menší věnce, kde ponechali jen 4 velké bílé svíčky, jak jej známe dnes.

Důležité pořadí, jak se svíčky zapalují:

První svíčka se zapaluje v první adventní čili železnou neděli. Svíčka se jmenuje Naděje. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejmladší dítě rodiny.

Druhá svíčka se zapaluje na druhou tzv. bronzovou adventní neděli. Svíčka se jmenuje Mír. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejstarší dítě rodiny.

Třetí svíčka se zapaluje na třetí neboli stříbrnou neděli. Svíčka se jmenuje Přátelství a měla by být růžové barvy. Na třetí adventní neděli podle zvyklostí zapaluje svíčky matka rodiny.

Čtvrtá svíčka se zapaluje na zlatou neděli. Svíčka se jmenuje Láska. Podle tradic svíčku na čtvrtou adventní neděli zapaluje otec rodiny.

Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista. Pátá svíčka se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Je bílá a je zasvěcena Kristu. Na moderních věncích chybí, nebo se dává do středu.

Doma je nejvhodnější adventní věnec rozsvítit při večeři, kdy je rodina pohromadě. Přeji všem žákům i jejich rodinám krásně prožitý tento předvánoční čas.

Monika Novosádová